Průdušky včera dnes a zítra
1983
Je jich sedm. Vedoucí souboru Svatopluk Matějka (mandolína), Miroslav Hyška (kontrabas, baskytara), Miroslav Matoušek (housle, nyní i elektrické housle), Jiří Panschab (pětistrunné banjo, kytara), Pavel Brušák (akustická kytara), Martin Tomášek (foukací harmonika), Luboš Novotný (dobro). Spolu s neodmyslitelnými zvukovými techniky Ladislavem Veselým či Ivanem Kružberským tvoří dohromady vokálně instrumentální skupinu PRŮDUŠKY, která se za posledních pět let zapsala do paměti vyznavačů country hudby nejen na severu Čech, ale dnes bez nadsázky řečeno si našla cestu k posluchačům prakticky v celé republice.
NEJPRVE TROŠKU HISTORIE. Psal se rok 1975, kdy se čtyři posluchači ústecké Pedagogické fakulty rozhodli založit country skupinu. Začínali s takzvanou „českou klasikou“ (skupiny Plavci, Zelenáči apod.) a byť hráli s chutí a dobře, v krajském měřítku se výrazněji neprosadili. Po personálních změnách přicházejí Tepličané Pavel Brušák a Martin Tomášek, kteří v té době skončili své působení ve Ztracené karavaně, a konečně před třemi lety sestavu dopinil další momentální adept učitelského povolání Luboš Novotný.
S příchedem nové krve a především potřebou najít vlastní tvář se postupně měnil výběr skladeb a repertoár skupiny. Bluegrassový styl, přebíraný hlavně od skupiny Seldom Scene, později doplňovaný o vlastní tvorbu, vynesl Průdušky na výsluní amatérských kapel v ČSR. Snad nejlépe to potvrdilo dvojnásobné vítězství v celostátní soutěži Porta v roce 1979 v Olomouci a o dva roky později v Plzni. Perfektní zvládnutí nástrojů a vícehlasých vokálů spolu s dokonalým zvukovým vybavením umožnilo skupině přejít k dalšímu stylu newgrass, který opouští klasickou stavbu a v aranžmá prosazuje kromě nově stavěných vokálů rockové prvky, jimiž má podstatně blíže k beatovému publiku.
MAGNETOFONOVÁ PÁSKA se skladbami souboru New Grass Revival se odvíjí a my můžeme pokračovat v retrospektivě — tentokrát doby nedávné. „Tak tuhle muziku jsme začali dělat vloni na jaře a už přináší první ovoce“, říká kytarista Průdušek Ravel Brušák. „Třeba na pravidelné štaci v Malém divadle závodního klubu ROH Setuzy v Ústí nad Labem, kde koncertujeme každou poslední středu v měsíci. Nebo při Studentském podzimu v Ostravě, tam jsme vystupovali spolu s Marsyas a AG Flekem. Nový styl nestrávila vloni pouze porota na Portě 82 a zavrhli nás i někteří protagonisté trampské hudby. Asi proto, že používáme víc než tři akordy.“
DNES MÁ SKUPINA v repertoáru více než 70 skladeb, což při dvaceti
písničkách nebo instrumentálkách na dvouhodinovém koncertu umožňuje
neustálou obměnu. V komponovaných pořadech podle scénářů Ladislava
Kociána však kromě dobré muziky a kvalitních českých textů (vesměs
z dílny Pavla Brušáka) našlo prostor i mluvené slovo včetně zábavy
a poučení. Teď například Průdušky seznamují při koncertech posluchače
se vznikem a vývojem nástrojů, na které hrají, a také jednotlivých
country stylů. S těmito pořady se představí mimo jiné v únoru v
bratislavských vysokoškolských klubech, v březnu v pražské Petynce
(spolu s pražskými Chomouty, prezentujícími obdobný žánrový styl),
absolvují nejméně tři desítky vystoupení nejenom pro Severočechy a
na dveře už také pomalu klepe další ročník celostátní soutěže
Porta 83. Ke stávajícím 16 nahrávkám, které zaznívají z vln studií
Československého rozhlasu by měly přibýt další a stejně tak první
SP deska Supraphonu - se skladbami „Včera naposled“ a „Ptá se“
(ve druhém případě vlastní skladba autorské dvojice Panschab—Brušák)
čeká na svoji mladší sestru, na níž by se měla objevit písnička Boxer.
A ještě pro úpinost: V březnu čeká Průdušky natáčení pro Televizní
klub mladých, v dubnu u příležitosti Dne učitelů pro rozhlasové
Mikrofórum, v dílně Petra Novotného — konferenciéra Fešáků se rodí
nový scénář komponovaného pořadu (s premiérou v září) a ke schválení
se připravuje první dlouhohrající deska.
PŘI NABITÉM PROGRAMU se členové jednou až dvakrát týdně sjíždějí prakticky ze čtyř okresů do zkušebny teplického Kulturního a společenského střediska, které v úloze zřizovatele vychází skupině vstříc takovým způsobem, o jakém se nesní mnoha dalším skupinám podobného zaměření. Tady se pak sehrávají novinky, jimž musel každý doma při odposlechu z magnetofonóvé pásky a přípravě hudebního i vokálního partu věnovat hezkých pár hodin. Vynaloženého času však nikdo nelituje. Krédo — řečeno slovy členů skupiny — totiž zní jasně: „Vývoj jde i v tomto hudebním žánru stále kupředu a není možné ustrnout nebo přešlapovat na místě. A když se, byť i nový směr hudby, dělá poctivě a dobře, musí se dočkat u posluchačů odezvy.“
Připravil: JIŘI ZELENKA
Foto: JIM DLOUHÝ
zpět do archivu
